O LITOMYŠLSKÝCH TISKÁRNÁCH

‍Historii litomyšlských tisků otevřeme pražským rodákem Martinem Kabátníkem. Poté, co od katolicismu přešel k víře českých bratří, se přestěhoval do Litomyšle. V roce 1491 se vydal z iniciativy bratrské církve na cestu na východ, do osmanské říše. Výprava měla zjistit, zda se tam někde nacházejí křesťanské obce, které dosud zachovávají způsob života prvotních křesťanů. Kabátník se z cesty vrátil do Litomyšle v listopadu 1492 a diktoval své poznatky z cest. Je velmi málo pravděpodobné, že jeho záznamy zde byly hned vytištěny, ale je jisté, že jako kniha byly vydány přičiněním Adama Bakaláře až v roce 1539. Na titulním listě je možno číst: "Cesta z Čech do Jeruzaléma a Egypta Martina Kabátníka z Litomyšle a na té cestě sepsání rozličných zemí, krajin a měst. I také obyčejných lidí." V prvních letech 16. století přišel do Litomyšle první tiskař Pavel z Meziříčí (zvaný také Pavel Olivetský). Přivedl jej sem Bohuš Kostka z Postupimi. Tento tiskař se usadil v domě naproti piaristické koleji, v místech dnešní zámecké zahrady. Tiskárna "Impressí na Hoře Olivetské" začala pracovat přibližně v letech 1504 až 1506. Vzešla odtud například kniha lékaře Jana Černého, Spis o nemocech a morech, kterak se mají lidé chovati, spisy bratra Lukáše, ale také Husovy Knížky proti knězi kuchmistrovi pro české bratry, a již zmíněný cestopis Martina Kabátníka.

I když tiskaři používali své jméno často v jazykových mutacích, nejčastěji latinsky, česky, německy – podle toho v jakém jazyku byla tištěná kniha – zajímavé je, jakých jmen užíval Pavel na svých tiscích. Do roku 1519 se píše pouze Pavel na hoře Olivetské, in monte Oliveti, Pavel z Meziříčí, nebo Pavel Meziřický. Pavlovi z Meziříčí se v Litomyšli zřejmě vedlo dobře, koupili další dům č. 112 na náměstí. V závěti odkázal své choti dům svůj na hořejším městě i se zahradou a se vším hospodářstvím domovním a se všemi svršky a nábytky, a k tomu press nový, hodiny celé, kteréž se tepou, kroniku velikou latinskou s figurami, kázání mistra Jana Husi, herbář benátský a latinský, a kroniku českou.

JAK TO BYLO DÁL, SE DOZVÍTE V E-BOOKU  >>ZDE<<